Jen upozorňuji, že já mám genitálie. Jsou plně funkční a příjemné na pohled.

30. září 2011 v 16:48 | Hikari |  kecy




Zdravím.
V pondělí jsem měla svátek, haha. Papa říkal, že slyšel v rádiu, že nositelé mého jména jsou statné a silné ženy. Jsem zvědavá, co ještě budu mít s těma gorilama společného. Beztak že jsem z gorilího jezírka jako Yu. Třeba mi narostou kotlety. >D Taky bych měla být odvážná, prý. Štěpina prupiska zase hlásá, že jsem chytrá a soustředěná. A moje silná stránka má být to, že si stojím za svými názory, haha. Tak jsem zvědavá, co je na tom pravdy. ._.
A víte, co je ještě strašně vtipné? Že se nebavím s Kim-chan, zase. My si lezly na nervy už dýl. Já byla totiž ta blbá, hnusná, co si myslela, že je největší dokonalost na světě a dělala z ostatních podřadné tvory, haha. Ah, jsem plná ironie. Ne, je pravda, že moje chování nebylo zrovna nejlepší, že jsem byla tvrdohlavá a nepřiznala vlastní chybu a dělala možná až moc poučné poznámky, ale. Ale to, co tvrdí ve všech těch konverzacích a článcích, mi připadá poněkud přehnané. Oprava: je přehnané.Vše vyvrcholilo (dosáhlo orgasmu) v úterý večer na icq. To jsme došly totiž k tomu, že Kim-chan je jedno, jestli se hádáme nebo ne. Vlastně k tomu, že o moje přátelství (už) nestojí. A k tomu si nacpala všechny ty smajlíky a její oblíbené hlášky. Asi jde poznat, že jsem vážně natentontovaná, co? Upřímně jsem nevěděla, co mám dělat. A tak jsme šli následující den s papa na Lysou horu. Když si chci pročistit hlavu, jdu s papa na celodenní tůru. A že bylo fajn. Krásné počasí, jen moc lidu. Ale i když jsem přišla na jiné myšlenky, tak jsem neudělala žádný pokrok v tom, jak se budu chovat ve čtvrtek ve škole. Tak jsem tomu nechala volný průchod. A nakonec to dopadlo tak, že jsme spolu nepromluvily jedinné slovo. A tak to trvalo i do dneška. Bylo pár chvílí, kdy jsem myslela, že na sebe promluvíme, že to hodíme za hlavu.. Ale abych byla upřímná, tak jsem doufala, že to nenastane. Protože si ještě nejsem jistá co s tím. Ještě se nechci usmiřovat. Protože nechci, aby to bylo prostě.. abych nebyla jen kamarádka, která je jí zrovna dobrá. Nejsem splachovací. A taky mě sere, že předtím byla silně proti DeiDei-chaninu chování (dříve, ještě jak jsme byly s DeiDei-chan nejlepší kámošky) a teď se chová přesně jako ona (s trochou vyjímek). Předtím jsem si nechala všechno líbit. Tak proč, když začnu jen trochu vystrkovat růžky, to nemůže snést?
Dneska odjíždím na další odreagování k babči. Doufám, že tyhle nálady brzy přejdou
Sayaku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.