Září 2011

Jen upozorňuji, že já mám genitálie. Jsou plně funkční a příjemné na pohled.

30. září 2011 v 16:48 | Hikari |  kecy




Zdravím.
V pondělí jsem měla svátek, haha. Papa říkal, že slyšel v rádiu, že nositelé mého jména jsou statné a silné ženy. Jsem zvědavá, co ještě budu mít s těma gorilama společného. Beztak že jsem z gorilího jezírka jako Yu. Třeba mi narostou kotlety. >D Taky bych měla být odvážná, prý. Štěpina prupiska zase hlásá, že jsem chytrá a soustředěná. A moje silná stránka má být to, že si stojím za svými názory, haha. Tak jsem zvědavá, co je na tom pravdy. ._.
A víte, co je ještě strašně vtipné? Že se nebavím s Kim-chan, zase. My si lezly na nervy už dýl. Já byla totiž ta blbá, hnusná, co si myslela, že je největší dokonalost na světě a dělala z ostatních podřadné tvory, haha. Ah, jsem plná ironie. Ne, je pravda, že moje chování nebylo zrovna nejlepší, že jsem byla tvrdohlavá a nepřiznala vlastní chybu a dělala možná až moc poučné poznámky, ale. Ale to, co tvrdí ve všech těch konverzacích a článcích, mi připadá poněkud přehnané. Oprava: je přehnané.Vše vyvrcholilo (dosáhlo orgasmu) v úterý večer na icq. To jsme došly totiž k tomu, že Kim-chan je jedno, jestli se hádáme nebo ne. Vlastně k tomu, že o moje přátelství (už) nestojí. A k tomu si nacpala všechny ty smajlíky a její oblíbené hlášky. Asi jde poznat, že jsem vážně natentontovaná, co? Upřímně jsem nevěděla, co mám dělat. A tak jsme šli následující den s papa na Lysou horu. Když si chci pročistit hlavu, jdu s papa na celodenní tůru. A že bylo fajn. Krásné počasí, jen moc lidu. Ale i když jsem přišla na jiné myšlenky, tak jsem neudělala žádný pokrok v tom, jak se budu chovat ve čtvrtek ve škole. Tak jsem tomu nechala volný průchod. A nakonec to dopadlo tak, že jsme spolu nepromluvily jedinné slovo. A tak to trvalo i do dneška. Bylo pár chvílí, kdy jsem myslela, že na sebe promluvíme, že to hodíme za hlavu.. Ale abych byla upřímná, tak jsem doufala, že to nenastane. Protože si ještě nejsem jistá co s tím. Ještě se nechci usmiřovat. Protože nechci, aby to bylo prostě.. abych nebyla jen kamarádka, která je jí zrovna dobrá. Nejsem splachovací. A taky mě sere, že předtím byla silně proti DeiDei-chaninu chování (dříve, ještě jak jsme byly s DeiDei-chan nejlepší kámošky) a teď se chová přesně jako ona (s trochou vyjímek). Předtím jsem si nechala všechno líbit. Tak proč, když začnu jen trochu vystrkovat růžky, to nemůže snést?
Dneska odjíždím na další odreagování k babči. Doufám, že tyhle nálady brzy přejdou
Sayaku.

Žít je ta nejvzácnější věc na světě, protože většina lidí jenom existuje.

25. září 2011 v 17:45 | Hikari |  kecy


Omj. Mám posranou náladu. Jako celý tenhle týden. Jako všechno. To je ta puberta. Nejspíš.
Každý den se vzbudím, vstanu a nemám žádnou chuť do života. Žádnou radost z nového dne. A všechno je otravné, i když se jedná jen o nějakou nevinnou věc. A já jsem nepříjemná, protivná a znuděná jak prase. A vlastně k tomu nemám ani pořádný důvod. Asi je pro mě nějaké zlomové období, jako bylo pro Stana deset let. ._.
Rodina jde do Tentontova. Chudák papa, který nemůže dělat nic proti tomu, co říká mamá na jeho adresu. Ať udělá cokoliv, tak je to špatně. A i když udělá něco, co mu je vyčítáno, že to nedělá, tak místo odpovědi "Děkuju." dostane "Co tak najednou?!". Mamá je vážně k nesnesení. Neustále má kecy na papa, před bratrem a mnou ho pomlouvá, dokonce i před ostatními členy rodiny. Vlastně přede všemi, s kým se zná. Opravdu si nevzpomínám, kdy o něm řekla něco pozitivního. Hlavně jaká je ukřivděná chudinka. Před ostatníma nasadit sympatický úsměv a bude to fajn, že ano. Hodně lidí mi říká, že se to zlepší. Já si to nemyslím. Když už vztah dospěje do takového stádia, může se stát cokoliv, ale nezlepší se to. Kdyby to bylo aspoň dočasně, ale tohle trvá už řadu let. Někdy už si začínám myslet, že kdyby se rozvedli, bylo by líp..
Hej, myslíte, že přátelství navždy existuje? Prostě nejlepší přátelé čtyřievr? Já už se vzdala naivní odpovědi, že ano. Nevím, ale když mám nějakou nejlepší kamarádku, tak po roce to je už jen přátelství ze zvyku. S Kim-chan jsem myslela, že to opravdu nej kamíís čtyřievr bude, ale kde že. Víte, co je fakt strašné? Za co se tak nesnáším? Každý den když jsem sama a nedělám nic příliš zajímavého, tak přemýšlím nad jejími špatnými vlastnostmi. Pak mi dojde, že takové myšlenky mají většinou lidé o lidech, které nesnáší. Ale když jsme spolu, tak to je všechno pryč a já se cítím fajn a říkám si, že ji mám ráda. Tak co to kurva je? To jsem fakt tak rozdvojená osobnost nebo tak rychle měním názory? Nebo jsem vážně tak hnusná? Nevím. Snad to má něco společného s přechodným obdobím, kdy mi připadá všechno posraný.

Konečně konec posraného komentáře.

PS: Jak někdo může napsat, že jste kráva a napsat k tomu vysmívajícího smajlíka? ._.

Džodžous džin Džil na džilotině. Džadžmento!

21. září 2011 v 23:00 | Hiki-chan |  kecy
Ten nadpis neřešte. Kdo nechodí do našich hodin angličtiny, kdo se nepřeřekává, kdo nezná Pandora Hearts, naše hodiny dějepisu a DGM - nepochopí. ._."

Zero-chan.net je neskutečně super. *__* A Vocaloid stejně nesnáším, ale ten obrázek je cool. 8'D

Ach, mám nějakou podezřelou náladu. :'D Ale když mně se tak moc nechce spát. ._. A vstávat v šest. A jít na ortodoncii na ultrazvuk kvůli rovnátkům na pevno. A dělat posraný úkol do literatury. A mít odpoledka. A potom uklízet pokoj. x___x Nojo, vím, že si pořád stěžuju. :P

Dneska byl celkem pohodový den. Jen si musím udělat v tom vstávání nějaký systém, protože každý den nestíhám a ani nemám čas obskakovat kolem toho mého malého prvňáčka Adámka. Ale jsem hrdá na to, že už si chystám věci do školy večer a ne ráno či ve škole.. :'D A když už jsme u té školy.. První hodinu jsme měli angličtinu, kde jsme psali blbou písemku na blbá přídavná jména charakterizující osoby. .-. (Víte, jakou máte použít pomůcku pro zapamatování postupu přídavných jmen? Hiki-chan a Kim-chan vám poradí: A big warm red Chines fated double-chin. :'DD) Pak jsme měli sloh, kde jsme začínali dělat vypravování s klíčovými slovy. Vypadalo to tak, že si každý vytáhl z krabice pět kartiček se slovy. Mám: lednička, citron, žába (předtím osel - výměna 8D), loď, motorka. o.o" Tak to jsem zvědavá, co z toho dám dohromady. Potom přišla hudebka, z které jsme měli jenom část kvůli pozdějšímu programu. Měla jsem referát o The Devil Wears Prada (ty vole, věděli jste, že to je křesťanská kapela?!).. ^^ Celou třídu jsem donutila poslouchat html. >D Ale fakt jsem překvapená, že jsem nebyla ani jednou nazvaná emo. :'D No, právě poté jsme měli přehlídku dravců. :'D Taková dvouhodinnová záležitost opakující se každý rok. Chci mít nějakého dravce jako domácího mazlíčka. >.< Poštolku vrabčí nebo orla. *---* Poslední dvě hodiny byly chemie a němčina, kde už jsem byla duchem úplně někde jinde. Ve školní jídelně. ^^ Ech, já měla takový hlad.. :'D No. Odpoledne jsme měly s Kim-chan výtvarku, kde to dopadlo opět katastrofálně. Dostala jsem novou šanci, ale prý ta předtím (ta strašná) byla lepší. Tak já nevím. Mám dodělat obě za domácí úkol, tak jsem zvědavá, co z toho vznikne. Ještě něco horšího? Je to vůbec možné? :'D Zbytek dne jsme proseděly s Kim-chan na lavičce a poslouchaly písničky.

A teď sedím tady. A musím jít. Otec vyhrožuje. D<


Je to záhada.

19. září 2011 v 18:14 | Hiki-chan x_x |  kopa sraček

Tohle bude krátký retardovaný článek, tak to ignorujte, ale já si to prostě nemohla nechat pro sebe. :'D Včera jsem byla na zerochan.net a narazila na obrázky, kde byly postavy od stejného dabingéra (čili mají stejný hlas).

Jeden šok za druhým:
1. Rin-chan (Ao no Exorcist), Usui (Kaichou wa Maid-sama) a Kisa-chan (Sekaiichi Hatsukoi). ._.
2. Lojza (Kuroshitsuji 2) a HINATAAA (Naruto). X_______X LOJZA A HINATA!!
3. Yu-chan (DGM), Sasori (Naruto S.), MISA-CHAN (Junjou Romantica) a Claude (Kuroshitsuji 2). .______. YU A MISAKI!!
4. Amerika (Hetalia), Vedoucí (DGM) a Takano. .-.
5. Lavi-sensei (DGM), Hikaru (Ouran), Úchylný Blonďák (Kaichou :'D), Utakata (NS). >.<
6. TYKEV (DGM), MINATO (NS) a Kimimaro. .___________.
7. Pedofil (Kaname :D z Vampire Knight), Link (DGM), Shinobu. o__o
8. Shikamaru (Naruto) a JASDERO (DGM)!!

Taky jste z toho tak baf? x-x

I'll hold my soul in my hands.

18. září 2011 v 16:39 | Osvícené hovno |  kecy

BLINK 182! ><

Achjo. Zas a opět nastala ta kritická chvíle, kdy se cítím na nic. Takže neočekávejte nic víc než "jednoduché" shrnutí doby uplynuté od minulého článku.
Úterý 6.září:
Osudný den nastal. Den, odkdy se budu probouzet v šest a vstávat v sedm. Den, odkdy nebudu stíhat. Den, kdy se začíná učit. Kdy budu chodit vyčerpaná domů, a pak rychle do kroužků. Den, odkdy budu sedět večer u notebooku a říkat, že úkoly stihnu ráno a stejně je budu dopisovat o přestávkách ve škole.
Škola celkem šla, až na první dvě hodiny doučování z matiky. To je prosím náš VOLITELNÝ předmět, do kterého jsme byli přiřazeni nedobrovolně. Sudoku si strčte někam. Jedno jsem dělala celou hodinu. ._. Zbytek vyučování byl jen o seznamování, úvodních stranách a okrajích. Znáte to.
Odpoledne jsem měla první kroužky. Klávesy, nauku a zpěv. Pěkně za sebou. Klávesy jsou letošní rok novinka, ZATÍM to je v pohodě (sezení u kláves, seznámení s nástrojem - dobrý den, já jsem gama-queen-sama-kun, držení ruky na klávesách, jednoduché cviky :'D). Nauka je stejně nudná jako vždycky (druhý nejstarší člověk hned po mě je asi šesťák). A zpěv je pořád děs a hrůza, bezezměny.
Zbytek dne jsem proseděla u notebooku.

Středa 7.září:
Škola: zdobení úvodní stránky v sešitech (omj, ta posraná inspekce určitě přijde), okraje (jako by nemohly být sešity tisknuty už s okraji).
Odpoledne jsem šla do první výtvarky - tentokrát nově i s Kim-chan. Konečně jsem viděla po dlouhé době Johanku (neboli Ovci, jak ji nazvala Kim ._.) a Lucku (ne moji spolužačku, budu ji říkat Myšour :'D). Nikča už přestala chodit, smůla. ._. Ale za to Myšour přivedla novou holku - Válec. :'D No. Takže k tomu, co jsme dělali. Téma bylo: stoleté stromy. o.o" Jak jinak než že to dopadlo katastrofálně. Jak malba dítěte navštěvující mateřskou školu. x-x No. Když jsme šly já, Kim a Ovce domů, Ovce nás pozvala k ní domů. Kim-chan se mohla přesvědčit, jak mají děsně cool byt. Konečně jsem mohla dát Ovci ten náramek, který jsem ji koupila v Rakousku. A já byla obdařena zeleným šutrem pro štěstí. ^^ Takový ten podle znamení. :'D
Zbytek dne jsem proseděla u notebooku.

Čtvrtek 8.září:
Škola byla na zabití. A to jsme neměli naštěstí ty blbá odpoledka. >.<
Zbytek dne si nepamatuju. :'D
A! Vlastně! Večer jsem vedla smysluplnou konverzaci s Ane-chan a četly jsme yaoi incest HP povídku +18! :DD "Jsme přece bratři!" "A ti by si měli pomáhat, ne?" ^^'

Pátek 9.září:
Škola. Tělocvik, kde jsem běhala bosky. Kde jsem myslela, že vyplivnu plíce. x__x A první letošní výtvarka s novou učitelkou. Hodina byla strašná. Kluci byli fakt sprostí, upřímně Mozkomora lituju (kdyžtak té nové učitelce začli říkat Mozkomor ._.). Měli jsme dobrovolné téma, tak jsem kreslila imaginární svět. Moje představa byla dokonalá a já si říkala, jak se blejknu, ale dopadlo to jako obvykle. A místo pochvaly jsem dostala komentář k tomu, že to mám malé a kreslím neuvěřitelně pomalu. .-.
Odpoledne jsem šla za Miyu-chan, která byla nemocná. Tak jsme čučely na horor Voodoo (2). Miyu-chan ho viděla už několikrát, ale tento horor byl jeden z těch jejích oblíbených a kvalitních, jak ona říká, na které se dívá několikrát za sebou. A přitom si leží na gauči, jí večeři a něco si brouká. Horor byl fakt brutální, aspoň na můj vkus. Poprvé v životě jsem myslela, že budu zvracet. Fakticky. o__x Ale naštěstí jsem to zvládla. ^^"

Sobota 10.září:
To jsme měly jít s Ane-chan ven. A že si vemem košile~ 8D Ale nakonec to nevyšlo, tak jsem šla na chvilku ven s Miyu-chan a už si nepamatuju, co jsme dělaly. Před očima mám jen nějakou matně rozmazanou vzpomínku, jak sedíme na mostě, vedle nás jsou prázdné plechovky coca coly a v ruce držím lentilky a Miyu-chan cvrnká bonbony ve tvaru medvídků dolů na koleje.

Neděle 11.září:
S Miyu-chan jsme zamířily na pouť v sousedním městě. Všechny peníze jsem utratila za: neskutečně velkou ledovou tříšť obohacenou o všechny tamní příchutě, minihambáč s cibulí, kvůli které jsem si musela koupit kofolu, aby mi nepáchlo tolik z pusy x__x", za jeden jashinovský prsten, jedno velké duhové lízátko a tři lízátka ve tvaru králíka. Celkem mě mrzí, že jsem si nekoupila tu knížku. Protože tam byl takový stánek s obrovským výběrem knih, které byly vážně levné a mně se zalíbila jedna s názvem Lidé a roboti (nebo nějak tak) a stála jen stovku. Ale už mi nevyšly peníze. ._.

Pondělí 12.září:
Celý tento týden jsem zasvětila sledování první řady Glee, kterou jsem neviděla. Já totiž viděla jen polovinu nebo třičtvrtinu druhé. No. To bylo jen tak mimochodem. :P
Byl tělocvik. Nepřítel takových měkot jako jsme my. Naše milá paní učitelka, která by donutila cvičit i umírajícího člověka, byla tak hodná, že nás nechala hned druhou hodinu běhat. Všichni jsme říkali, že to bude tak šedesátka nebo štafeta. Kůle. Čtyřstovka. O_______O" Všechny jsme souhlasily s tím, ať si nasere, tak jsme běžely pomalu a přitom rozebíraly naši náladu a jaké je hezké počasí. :'D Taky že jsem měla pak hodně mrzutý čas. >.<
Po obědě čekala ještě dvouhodinovka užitých výtvarných činností (další náš volitelný předmět). Tohle bylo snad poprvé, co jsem tak moc doufala v brzké ukončení výtvarky. Nojo, kresba závaží - konvice (OMJ JAKO VŽDY). Vlastně detailu. Který jsme měli vyhledat pomocí okýnka, které si uděláme z papíru. Ty vole. Jak moc se netěším na příští hodinu. ._.
Hned jak jsem přišla domů, tak jsem letěla do komoráku. Učitelka měla zase milé poznámky k tomu, že jsem nejslabší článek. A že kvůli mně se nemůžem naučit novou písničku. A takové ty povzbuzující řeči. ^^"
A potom? Glee~ *___*

Úterý 13.září:
Cvičení z matiky, kde jsme zápasily s měřením nějakých blbých sil. A taky jsem zničila jeden siloměr, ale pššt. ^^" Jinak nic.
Klávesy, nauka, zpěv. Klávesy - hrát každou rukou něco jiného je nemožné. Nauka - nuda. Zpěv - jsem dusící se křečovitý neschopný dement.
Pak jsem šla po dlouhé době ven s Luckou. Potvrdila mi to, co jsem tušila a to je to, že mě pustil Milan k vodě. >.< Jinak mě zavedla za tou svou partou, kde jsem si připadala jako totální blb. Lucka se bavila s tím svým, ostatní byli taky v páru a další byli zase bokem zabráni do nějaké vážné diskuze. Takže jsem prostě stála, dělala, jak mě děsně zajímá krajina a mlčela. Naštěstí pak přišla DeeDee, která se se mnou začala bavit. S ní jsem vydržela venku až do devíti, kdy mi jmenovala na naší lavičce před barákem, na jaké filmy se musím kouknout. :'D
Glee. ^^

Středa 14.září:
Škola, škola, škola.
Výtvarka. A já doufala, že budeme mít nové téma. ._. Takže jsme šli ven před školu a obkreslovali kůru stromů, v které jsme měli později hledat tvary, bytosti, zvířata atd. A pak to všechno překreslit na velký papír. Moje dopadlo katastrofálně. A to jsem myslela, že nemůže být nic horšího než stoletý strom z minulého týdne. ._. Kdyby někdo věděl, že to má být kresba patnáctiletého absolventa, asi by ho trefil šlak. Taky jsem byla opět pomalá jak prase, protože jsem celou dobu vykládala Voodoo a pak ještě další horory. Třeba i Kostku a černocha. :'D Zpáteční cestu jsme absolvovaly s Válcem, s kterou jsme byly venku až do devíti. Někdy musíme uspořádat ten piknik! :'D
Glee.

Čtvrtek 15.září:
Škola byla nemožně unavující. ._. Nejhorší předměty a k tomu devět hodin. ._. Poslední hodina byla fyzika, kde jsme dělali blbé prezentace. Moje byla nejjednodušší, takže v poho.. ^^'
Zbytek dne: Glee. :P

Pátek 16.září:
PROČ JE JESSE KŘIVÁK?! ~~~
Tento den byl pohodový, protože čtvrtina naší třídy a téměř celé béčko šlo běhat štafety (prostě na jedny závody). Takže jsme byli spojení. V těláku jsme byli spojení s klukama a hráli vybíjenou. Z těch pecek jsem měla upřímnou hrůzu. ._." Předposlední hodinu jsme šly všechny holky kromě Káji na zkoušku školního sboru, protože budem vystupovat na zahájení školky, která se bude otvírat na naší škole. ._. Takže jsme zabili s těmi malými retardy aspoň jednu hodinu. Poslední hodinu jsme měli druhou hodinu z dvouhodinovky (wtf?!) údržby domácnosti. :DD Učitel mluvil celou dobu o vodovodech, tak jsem si lehla na lavici a zavřela oči. Dvakrát jsem krátce usla. Škoda, že můj sen o tom, jak mi Jesse lozil do okna a skákal mezi domy na lijáně, nepokračoval. ._.
Odpoledne jsme šly já, Kim-chan, Miyu-chan a KÁJA do města. Ano, poprvé jsme šly s Kájou ven. První jsme čekaly s Miyu-chan u Kim-chan na chodbě celou hodinu. Na její mamá, aby dala Kim-chan peníze. Pak jsme šly pro Káju. Potom jsme šly do města, kde byly místní první farmářské trhy. Byli tam i nádherní bílí králíčci. ._. Pak jsme šly teda k těm vietnamcům, kde jsme pomohly Kim-chan vybrat novou mikinu, kterou ji děsně závidím. Nakonec jsme ztvrdly na ping-pongovém stole. A víte co? Kája je otaku. No, ne přímo otaku, ale čučí na Naruta. Zázrak! ^^ Ve třičtvrtě na pět jsem letěla domů, protože jsem odjížděla s papa k babči.
U babči jsem vyprávěla, jak je super, že poslední dobou poznávám nové lidi. Ugh. Taky jsem kreslila, haha. Ale já dement si zapoměla pouzdro, kde jsem měla tužku a gumu. Takže jsem nakreslila nějakého postiženého hermafrodita, jak chrápe na zeměkouli a mimozemšťanku shrečku. ._.

Sobota 17.září:
U babči jsme byli nějak do čtyř. V pět jsem přijela dom, kde na mě čekaly Kim-chan a Miyu-chan. Pak na mě čekaly ještě hodinu, hahaha. My jsme šly totiž do kina. Na horor. Nebojte se tmy. Začínalo to v osm a končilo nějak v deset. Nejvíce jsme byly vystrašené z těch ukázek na jiné filmy. Horory. Zasrané Paranormal Activity 3 se zasranou Krvavou Marry. ._. Ale to In Time musím vidět. *_____* Jinak Nebojte se tmy bylo celkem dobré. Celkem dost lidí odešlo po nějakých dvaceti minutách se slovy "To je nuda, ty pičo.". Neříkám, že to bylo nějak neuvěřitelně strašidelný, ale až tak nudný mi to nepřišlo. To je nejspíš tím, že jsem měkota. Ale ty zmutované opice byly super.. :'D Po kině jsme byly ještě venku, protože jsme byly děsně posrané a nechtěly domů. Teda s vyjímkou Miyu-chan. Kim-chan odešla nějak o půl jedenácté a my byly s Miyu venku asi ještě hodinu. Celým městem šel nějaký koncer, tak jsme šly omrknout, kde by mohl být, ale u kruháče jsme to vzdaly. (Nakonec byl na druhé straně města.. :'D) Tak jsme šly k nám, poněvadž jsem neměla nikoho doma. Tak jsme koukaly na hraný Ouran. :'D O půl jedné Miyu-chan odešla a v jednu přišli rodiče. Beh. Jo. A včera jsem shlédla poslední díl první řady Glee. ._.

Neděle 18.září:
Dneska jsem šla spát nějak o půl čtvrté, což je na mě celkem pozdě. Tak jsem vstávala ve třičtvrtě na dvanáct, což pro mě pozdě není. :'D Na oběd přišel děda. Možná že jsem byla přehnaně drzá, ale kdo má poslouchat po stopadesáté, jak matka vypráví, jak dovolená byla celkem v pohodě, až na tu strašnou tchýni a její následné nekonečné pomlouvání. Mně se to přece jen říká, když se ke mně chová hezky, že.
Celé odpoledne zatím sedím tady a píšu tenhle posraný článek. Asi před dvěma hodinama mi napsala babča SMS, že zemřela Bany. To byl její pes. Nechci o tom psát..
No. Za chvilku jdu ven s Kim-chan s Kájou. Budeme vést vyspělé řeči o prstění. ._. (Neřešte.)

Achjo. Neuvěřitelně hodně mi padají vlasy. Ale fakt. Za chvilku budu plešatá. Třeba mi k tomu naroste knírek.
Haha.


Find your way into my heart..

8. září 2011 v 22:38 | Hiki-chan |  kecy
Achjo. Nenávidím své sebevědomí. Je na úrovni nuly (Zerouška ._.). A když už líně vystoupá o pár schůdků nahoru, střemhlav spadne dolů a narazí si držku. Protože jakmile se něco takového stane, tak si připadám neskutečně hloupě a namyšleně. A tichý vlezlý hlásek mi zašeptá do ucha: Na co si to tu hraješ? Jak mám vůbec právo používat takové výrazy jako "Jsem silná sebevědomá žena"?! Chudák Patty. Jen ji kazím hlášku. A další moje špatná vlastnost, která mi kazí všechnu tu sebedůvěru, je závist. Jsem neuvěřitelně závistivý člověk a nevím co s tím. Když jsem v nějaké společnosti, často pozoruju ostatní lidi. A vidím, jak jsou úžasní a jak já jsem blbá. Jak jsou sví a narozdíl ode mne, si nechcou na nic hrát. Jak jsou vyspělí, vtipní a oblíbení. Je snadné říct, že mám být takové, jaká ve skutečnosti jsem, ale.. kdo to ví? Já sama si nejsem jistá. Už ztrácím přehled, co jsem já a co je pouhá přetvářka. Nebo ta přetvářka se stala mou skutečnou částí? Úplný Lavi-sensei. Achjo. Tak děsně moc se chci změnit. Být svá, hodná, inteligentní, vtipná a přátelská. Oblíbená. A hlavně se chci změnit v tom, že se chci mít ráda. Potom už žádná změna. Tyvole. Pořád říkám Kim-chan, jak je stydlivá a strašná, přitom já mám o stydlivosti co říkat. (I když ona je na tom mnohem hůř než já! >:P) Když bych chtěla být tak strašně moc oblíbená, tak dřív než lidé poznají mě, bych měla poznat sama sebe. ._. A když už jsme u té změny, tak Milan se změnil opravdu hodně. Vždycky byl ten pan dokonalý kámoš, milý, hodný, pomáhavý. A teď? Už mě ani nezdraví, ten pozdrav musím po něm hulákat tisíckrát než mi vůbec odpoví. Je zamlklý, odříznutý od ostatních, bez náznaku úsměvu. Jen ukazuje světu, jak ho nesmírně otravuje. A celou dobu spí na lavici. Možná to je moje chyba. Možná, že všechna ta dokonalost byla jen maska, která mě měla okouzlit. Ale protože mě neokouzlila ani po těch dvou letech, tak ji nejspíš odhodil. Asi to vzdal. Nevím, všechen ten čas jsem tvrdila, jak budu šťastná, až si uvědomí, že ho nechci a přestane se snažit, ale teď.. o___o" Náš milostný vztah se nezměnil, ale prostě mám pocit, jako bych ztrácela svého dobrého kámoše. ._. Láska je děvka, ničí přátelské vztahy.




Úsvit.

5. září 2011 v 22:02 | Znovuzrozená Hiki-chan |  kecy
Hi, guys. ^^ A je to. Nový blog konečně založen. Jméno rei-nbow je kdyžtak sloučenina mé přezdívky "Rei" a duhy "rainbow". A proč? Protože miluju duhu. ^^ (Ano, to nikdo netušil.) Hlavní otázkou je asi to, proč jsem vlastně založila nový blog. Starý blog (angelwithoutwings) byl hodně zanedbaný. Buďme upřímní. Nastavení bylo pořád stejné a já se neobtěžovala do něj nahlédnout, popřípadně něco změnit. A články nebyly taky nic moc (a to nezapočítávám ten strašný styl psaní starých článků). První dva měsíce jsem byla nadšená, to jo, ale co pak? Ztěžka jeden článek týdně. A to jen nezajímavý popis uběhnuté doby. Chyběla tam originalita. A navíc tento rok jsem kašlala na angelwithoutwings úplně, už jsem se ani neobtěžovala navštěvovat ostatní blogy. Prostě to bylo bídný. Tak chci začít znovu a s čistým štítem. Jen doufám, že to nedopadne jako minule a vše nezůstane jen naivním snem.

Prázdniny, celé dva měsíce, a přesto tak krátké. Uběhly jako voda. Když to soudím ze současnosti, vážně utekly rychle. Ale tento rok byly nějaké divné. Nemám z nich dobrý pocit. I když nebyl den, že bych byla celý den zavřená doma. Vždycky jsem byla někde, taky jsem byla na celkem dost dovolených, hodně toho zažila. Tak proč? Nevím, možná to je tím, že nebyly strávené s jedním člověkem jako ty předchozí, a proto nezbylo tolik společných vzpomínek. I když si myslím, že celé prázdniny by jsme spolu nevydržely. Možná se pletu. Snad. Ale mrzí mě, že jsem slibovala hory doly a vyšla z toho tak čtvrtina. Proto se chci dotyčné osobě omluvit. ._.

První dny školy. Zase ty stejné ksichty, až na jeden nový. Máme novou holku ve třídě, což bychom měli oslavovat jako zázrak. Protože když přijde do naší třídy nový žák, tak to už je zázrak (neboť všichni jdou do béčka), natož holka. Počet holek se zvýšil! Už je nás šest! :'D Kája se zdá fajn. A má piercing v nose! Je cool. Snad mezi nás zapadne. ^^
Čtvrteční školu jsme zabili jen seznamováním s Kájou (moje dementní představování :'D), kecáním o prázdninách (kdy jsem vyprávěla o svém a Kim-chaniném životním zážitku s plovoucím hovnem) a třídnickými tentononcy. Kvůli školce, která bude na naší škole v prvním patře prvního stupně, máme novou cestu do školní jídelny. Musíme přecházet přes venek a poněvadž jsem neměla papuče, tak se mohli všichni pokochat mými žabími skoky. Potom stejně skoro všichni odešli (včetně nás), protože celá škola skončila stejně a náš nový inteligentní vedoucí jídelny rozhodl otevřít jen jedno okýnko. Takže řada až do alelůja. Tak já, Kim-chan, DeiDei-chan a Miyu-chan jsme udělaly moudré rozhodnutí, že prozatím půjdem na školní hřiště a vrátíme se za půl hodiny. Po obědě jsme šly s Kim-chan do Miss Music, kde jsem si zařídila hodiny zpěvu a synťáku. Takže pondělní odpoledne budou zabrané komorákem a úterní synťákem, naukou a sólovým zpěvem po sobě (x___x). Pak jsme šly na Buriana, kde budem chodit obě dvě do výtvarky (ta bude zabírat středu). Cestou jsme se zastavily na zmrzku. Protože ta hnusná servírka, kterou nesnáším, mi dala tu zmrzlinu jen tak lehce nakraj, takže když jsem si lízla, celý kopeček spadl na zem a mně zůstal v ruce jen prázdný kornoutek. Kim-chan měla půlhodinový záchvat. Celý zbytek dne jsem opakovala: NESNÁŠÍM KURZÍVU A ZMRZLINU. A MEKDONALDA. A ČOKOLÁDOVÝ KOBLIHY. :'D Pak jsem šla ven ještě s Luckou, s kterou jsme probíraly jedno přes druhé, že jsme ani nestihly dojít k mým zážitkům z Chortvatska a k Ťutísovi.._.
Další den byl zahájen Patronát. To je takový nový zvyk na naší škole, že žáci druhého stupně se starají o prvňáky. Každý dobrovolník dostane na starost jednoho prvňáčka. Já mám poprvé kluka, Adámka. Je takový usměvavý sympaťák, který se nestydí dát do řeči a často na mě mává. ^^ Mám ho ráda. :'D *pedofil* Jinak jsme dělali zasedací pořádek a naše třídní se slitovala nad nevinností holek a dovolila, abychom si sedly spolu a ne s klukama. Tak sedím s DeiDei-chan, což je paráda. ^^ Odpoledne jsem měla jít s Kim-chan do města, potřebovala nakoupit věci do školy. Ale protože jsme potkaly DeeDee neboli Čunislavu, tak nakupování bylo posunuta na později. Tak jsme seděly hodiny na kopci a rozebíraly Hurvínka a jeho dřeváky. Moje záchrana byl jeden kámoš, s kterým jsem mohla mluvit normálně, ale nakonec odešel za svou partou a já musela poslouchat zase ty retardoviny. :'D Nakonec šla Čunislava s náma, tak bylo o zábavu postaráno. Potom jsme šly ještě ven i s Miyu-chan. Achjo. Měla jsem nějakou mimoňskou a otrávenou náladu, proto jsem byla protivná a hnusná. Když já prostě nemám poslední dobou na takové blbosti a blbiny náladu. A ještě když jsou cizí. Konečně rozumím, jak se musela cítit Miyu-chan, když byla se mnou a Kim-chan venku a musela poslouchat naše demence. Třetí kolo u motorky. Tenhle duch panoval i v neděli, kdy jsme šly znovu ven (a tentokrát rozebíraly dobytek). Proto se omlouvám oběma, že jsem byla taková, jaká jsem byla. ._.
Dnešní škola byla jedna velká nuda. Nechápu, proč musíme trčet v té zasrané škole do třičtvrtě na dvanáct, když nemáme co dělat. Jen jsme dostali učebnice, což zabralo hodinu, maximálně dvě. Tak jsem kreslila postižené obrázky do svého super nového notesu a všem vyprávěla o filmu Všemocný, na který jsme koukali včera s papa. Odpoledne jsem měla první komorák, kde jsem zjistila truchlivou zprávu, že už tam nebudou chodit dvě holky, které jsem měla ráda. Hlavně jednu. Vždycky jsme mohly kecat, když čekala na autobus a teď už se nebudem vůbec vídat. ._. Přišel nováček, nějaká malá holka, prý jen na zkoušku. Uvidíme. Potom jsem letěla s papa do spořitelny, kde byl všude můj "oblíbený" kámoš z reklamy (však víte, takový ten z té reklamy na Českou spořitelnu ._.), abych si vyzvedla novou kartu od účtu. Když jsme přišli, začlo pršet a následovala bouřka. Když trochu přešla, tak jsem čučela z okna. Černé nebe, blesky a duha. ^^

Achjo. Je děsivý být nejstarší na škole. Je děsivý, že tohle je náš poslední rok na základce. Je děsivý, že budem muset podstoupit Scia, projektové dny EU, přijímačky a kdoví co ještě. Je děsivý, že se musíme rozhodnout, na jakou střední půjdem. Devítka je děsivá. Ale všichni říkaj, jak je suprová, tak snad.. Vlastně už nemám takové obavy jako dřív a celkem se těším.. ^^ A moc se těším na podzim. Až se ochladí, až bude foukat vítr, ve kterém budou tančit stromy v podzimních barvách, až bude listí příjemně šustit pod nohama, až si budu moci vzít své suprové šněrovací boty a rukavice bez prstů a nasávat svěží vzduch. Potom budu šťastná. ^^